Humorná a zábavná literatura

„Haló, je tam někdo živý, nebo je to automat?“ se občas ozve ve sluchátku, ke kterému vede cesta vytočením tísňového čísla 112. Zajímalo vás někdy, jaké to je pracovat na tísňové lince? Věčná smolařka Linda vám to ukáže.

Ženy prý samy sebe kritizují v průměru osmkrát denně. Poprvé hned ráno v koupelně před zrcadlem. Ani mě to nepřekvapuje. Taky to dělám. Za to, že nejsem dost krásná. Za to, že nemám dost uklizeno.

Taky vás někdy napadlo, že byste chtěli změnit svůj život, protože se necítíte šťastní? Ale jak to udělat? Odjet meditovat do Indie? Chovat bio ovce na Šumavě? Zachraňovat děti v Africe? Pracovat v baru na středomořské pláži? Taky mě to napadlo, ale, upřímně řečeno…

Barney Stinson samozřejmě žádné děti nemá (alespoň ne takové, které by se mu daly dokázat). Přesto o rodičovství hodně ví a nenechává si to pro sebe.

300 nejlepších doktorských anekdot

Humorné vyprávění americké autorky Bel Kaufmanové je jakýmsi zámořským protějškem u nás tak oblíbených Študáků a kantorů či Školy základu života.

„Víte, co jsou to Češi? Smějící se bestie!“ Bohumil Hrabal, Ostře sledované vlaky. Vedení EU si nechalo vypracovat zprávu, v níž je konstatováno, že „humor se stal ústřední zbrani extremistických hnutí k rozvraceni otevřených společností.

Druhý díl populární obrázkové knihy Labradosti napsal, nakreslil a graficky upravil Pavel Beneš. Opět víc jak 1300 variací na téma slušných a dobrých lidí tvářících se jako (nejen) labradoři je určeno nejen milovníkům psů, dětem a dobrého humoru.

Čím si indiánská rodina v jednom zapadlém vigvamu vysloužila, že je terorizuje mladičký Splašený kojot? Proč by měl ranní budíček troubit zrovna Velký medvěd? Co všechno se ještě musí náčelník Poslední mohykán naučit, aby dokázal uspět při lovu za potravou?

Roky strávené v obrovském mamutím těle mi zajistily doktorát z výmluv, proč nemohu zhubnout. A přitom funím do kopce jak parní lokomotiva, při natahování punčoch se potím jak po zaběhnutém maratonu a při obouvání se cítím stejně jako potápěči bez dýchacího přístroje.

S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází Pohřbívání svobody absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní.

Humoristicko-satirická kniha B. Trnavca s ironizujúcim názvom Celoplošný Alzheimer zábudlivému našincovi naznačuje, že často stráca sebazáchovnú pamäť.